Strawberry future - kapitola 5.

10. listopadu 2008 v 19:44 |  Strawberry Panic
V noci na chodbě
,,Lifaeno-san? Jsi to ty?" Zašeptala Melody do tmy a chytla se rukou Takimi. ,,Jó sem to já melody-chan!" Melody si oddychla ale Takimu nepustila. ,,Tak pojďte holky!" Zašeptala Takima. Melody natáhla volnou ruku k Lifaeně a ta se jí chytla. Lifaena na sobě měla pižamo: bílé tepláky a žuté tílko, melody měla modrou noční košily s kočičou a rukou kterou se držela Takimy sebou táhla kapitána Tlapku, Takima měla černou noční košily až na zem a jako vždy i ve tmě na chodbách Strawberry Dormitory vzbuzovala respekt. ,,Už je to jen kousek." Zašeptala znova Takima. ,,Když já se vždycky tak bojim!" Špitla ustrašeně Melody. ,,Už si někdy slyšela o sedmi záhadách Strawberry Dormitory?" Zetala se provokativně Lifaena. Melody tiše vykvikla a obě dívky ještě křečovitěji sevřela. ,,Takové věci vůbec neříkej Lifaeno-chan! Nebo jí tam zaživa nedotáhnem a bude po čaji! Už jsme tady. No konečně..." ,,To byl ale o- ale nic..." Neodpustila si poznámku Lifaena. Takima zaklepala ne dveře a ty se otevřely. ,,Vítejte na čajové párty!"

Ve školních lavicích
,,Slečno Sumire, mohla byste nám laskavě sdělit výsledek čtvrtého příkladu?" Shiory se vrátila zpěz do reálného světa a trhla sebou. Dívky páteho ročníku miatorské dívčí akademie právě měly hodinu matematiky. Byl podzim a školní pozemky byly plné spadaného listí. Shiory se dívala z okna a až do teď nedávala pozor. Jen se vylekaně podívala na profesorku. ,,Chcete snad říct slečno Sumire, že neznáte řešení?" Shiory hlasitě polkla. Náhle ze zadu uslyšela: ,,Dvanáct krát deset na mínus osmou - to je řešení." ,,Dvanáct krát deset ne mínus osmou, paní profesorko." ,,Správně slečno Sumire, máte štěstí." Shiory si oddechla. Najednou se ozval zvonek. ,,Díky Mikoto-chan!" Otočila se Shiory vděčně na svou spolužačku. ,,Není zač Shiory-chan." Usmála se Mikoto. Děvčata si začala skládat věci a Mikoto spolu s Shiory společně vyšly ze třídy. ,,Máme ještě hodinu dějepisu a pak končíme." Řekla Mikoto. ,,Vážně ti děkuju Mikoto-chan! Nevim co bych bez tebe dělala!" ,,Ještě ža mě máš Shiory-chan..." Mikoto vytáhla z tašky tabulku čokolády a natáhla ji k Shiory. ,,Dáš si oříškovou čokoládu Shiory-Chan?"

,,Promiňte paní profesorko, zapomněla jsem si učebnici chemie. Omlouvím se." ,,To se stane slečno Aoi, vemte si náhradní učebnici ze skříně." ,,Děkuji paní profesorko." Nagisa, studentka posledního ročníku miatorské dívčí akademi, se otočila a vydala se směrem ke skříni. ,,Nagiso-chan! Připravím ti ten devíti procentní roztok hydroxidu sodného, než si vezmeš učebnici!" Křikla Tamao na svou kamarádku. ,,Si poklad Tamao-chan!" Nagisa pčistoupila ke skříni a otevřela ji. Vzala si první učebnici která ležela na hromádce a otevřela ji. podívala se na jméno napsané v levém rohu první stránky. Hanazono Shizuma Na učebnici zkápla slza...

,,Hej! Akeshi-chan! Lolo-chan!" Akeshi a Lola se otočily do zadu na Mari která na ně šeptem pokřikovala. Studentky čtvrtého ročníku miatorské dívčí akademie seděly nad učebnicemi fyziky a počítaly profesorkou zadané příklady. ,,Máte už výsledek?" Akeshi jen zavrtěla hlavou. ,,Takima už to vypočítala, jestli chcete, můžeme vám pomoct!" ,,Že váháš Mari-chan!" ,,Takimo-san, kolik že to je?" Podívala se Mari na dívku která seděla vedle ní. ,,Zrychlení se rovná padesát šest celé osmdesát tři metrů krát sekunda na mínus druhou." ,,Je to padesát šest celých osmdesát tři Akeshi-chan!" ,,Díky holky! Ste zlatý!" Božínku co já bych si bez nich počla...

Odpoledne po škole
,,Takaro-chan! Našla sem tě!" Takara vzhlédla a uviděla Konikele jak rozhrnuje listy kytky, za kterou se právě schovávala. Takara a Konikele pobíhaly po chodbách Strawberry Dormitory a hrály si na schovávanou. ,,Ty mě vždycky najdeš Konikele-chan! To není fér!" ,,Teď pikáš ty Takaro-chan. A nepodváděj!"

Melody seděla u klavíru a hrála svou oblíbenou skladbu, když v tom najednou... ,,Ach né! Zase sem to zkazila!" Smutně svěsila hlavu. Vždycky to zkazím! Já se tu skladbu snad nikdy nenaučím... ,,Hraj to třetím prstem Melody-chan, né druhým, pak ti to půjde líp!" ,,Lifaena-san!" Melody vzhlédla k Lifaeně a radostně se usmála. ,,Znám tu skladbu. Takže... spolu?" melody šťastně přikývla a nespuštěla oči z Lifaeny. Byla tak krásná... Dívala se do jejích modrých očí které v ní budily pocit štěstí, jistoty, klidu, radost a repekt... Lifaena se posadila vedle ní a začly společně hrát. Lifaena v Melodyině přítomnosti cítila zvláštní pocit, jako s nikým jiným. Prázdnou místností se nesly tóny té nádherné písně... Lilium Když zazněl poslední tón Melody jen překvapeně vydechla ,,Já to nezkazila Lifaena-san! Měla jsi pravdu! Jsi úžasná!" Melody se štastně vrhla Lifaeně kolem krku. Lifaena ji také obejmula. Na jejich kaštanově hnědých vlasech se odrážely paprsky světla. Jakoby to obětí trvalo věčně. Jen kdyby... ,,Melody-chan! Lifaena-chan! Pojďte si s náma hrát na schovku!" To do místnosti vtrhly Takara a Konikele. ,,Né! Na schovku né!" Zaúpěly Melody a Lifaena a vylítly od klavíru a vrhly se úprkem ke dveřím. ,,Hej sestřenko! Počkejte na nás! To není fér!" Melody s Lifaenou vběhly do chodby, proběhly jí a zabočily do další. Jejich kroky se hlasitě rozléhaly po Strawberry Dormitory. Dívky kolem se po nich vijeveně ohlížely. Lifaena chytla Melody za ruku a zatáhla ji ke skřínkám kde nikdo nebyl. ,,Moje skříňka nemá zámek, já ho ztratila!" Zašptala Lifaena a vtáhla Melody do jedné ze skříňek. Obě dívky stály namášklé na proti sobě v neprostorné skříňce a Lifaena zavřela dvířka. Bylo ticho. Lifaena cítila zvláštní pocit. Melody si uvědomila že ji stále drží za ruku, ale nechtěla se jí pustit. Proč je sem tak ráda když je se mnou? Proč se na ni tak ráda jen dívám? Proč mě její dotyky vždycky tak vyvedou z míry? Ptaly se obě dívky sami sebe. ,,Co myslíš, setřásly jsme je?" Špitla Melody a pořád se nepouštěla Lifaeniny ruky. Nedostalo se jí odpovědi. Melody najednou ucítila Lifaeniny ústa na svých. Polila ji horkost (né že by jí Lif polila čajem...). Nebránila se jejím polibkům, jen ještě pevněji stiskla její ruku. Lifaena ji nepřestávala líbat a rukou ji začala hladit po jejích hebkých vlasech. Náhle i Lifaena pocítila Melodyiny horké dotyky a opětované polibky. Tahle chvíle se už jen tak nerozplynula...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Akeshi Akeshi | Web | 10. listopadu 2008 v 19:55 | Reagovat

Primáááá!!!

2 Lifaena Lifaena | E-mail | Web | 10. listopadu 2008 v 20:14 | Reagovat

ÚCHYLITA!!ÚCHYLITA!! *Vesele tancuje po pokoji, prospěvuje si jakousi naprosto neznámou melodii, nakonec přejde na pokřik: Sparta!!!*  Uaach, to je...!!! OOROCHÁÁÁÁČ!!!

3 hatake konikele hatake konikele | Web | 11. listopadu 2008 v 14:05 | Reagovat

krásný...XD...mám dotaz...s kim sem na pokoji???

4 Roni Roni | E-mail | Web | 11. listopadu 2008 v 16:32 | Reagovat

Takima že vzbuzuje respekt a to i ve tmě???Melody,nic proti,ale Takima v noci nechodí strachem ani na záchod:D:D:D:D:D:DJinak souhlasím se všemi.....KAWAIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIII *MUCK*XDXDXDXDXD

5 Shiory * Tvoje SB  :-* * Shiory * Tvoje SB :-* * | Web | 11. listopadu 2008 v 18:57 | Reagovat

Pěkný XD ne, že by jí polila čajem mně dostalo XD

A oříšková čokoláda ta je moje XDDD

pěkný nádherně píšeš holka

6 Akeshi Akeshi | Web | 11. listopadu 2008 v 20:40 | Reagovat

JDi na náš blog!! http://forever-and-together.blog.cz/

7 madame- lei madame- lei | Web | 12. listopadu 2008 v 8:06 | Reagovat

Úžasný! Ještě teď to vidim před očima...to byla síla.*naprosto užasle a šokovaně zírá do tmy a snaží se vzpomenout, co vlastně chtěla udělat*ty mě překvapuješ. Úchylný, perverzní, ujetý...prostě SUPER! PERVERZE  4EVER!

8 Anniel Anniel | Web | 12. listopadu 2008 v 8:33 | Reagovat

super

9 Mari ♪ Mari ♪ | Web | 13. listopadu 2008 v 16:45 | Reagovat

to je tak.....dojemnééé T_T

10 stredni Jeraia stredni Jeraia | 20. prosince 2008 v 23:27 | Reagovat

no coment

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama